Among the highlights is Michaela Boháčová’s investigation of dialectal and orthographic specificities in Czech vineyard tract names, while Ivana Crljenko delves into the boundaries of official vs. unofficial urban toponymy. Jaroslav David and Martin Bartůněk combine corpus analysis with choronym research to track standard and non-standard forms of Czech regional names.
Peter Jordan contributes a comparative Austrian perspective, analyzing dialectal elements in official names, and Václav Lábus reflects on the interplay between official and unofficial toponyms.
International contributions enrich the issue further: Vadzim Shkliaryk examines additional Belarusian settlement names in Poland’s Podlaskie Province, Joan Tort-Donada discusses linguistic diversity and toponymic normalization in Catalonia, and Maria Vrachionidou investigates dialectal branding in Greek tourism infrastructure.
The Czech context returns with Pavel Štěpán’s study of dialectal features in anoikonyms and urbanonyms, and a collaborative article by Vrbík, Lábus, and Šmída explores cartographic approaches to unofficial naming.
Two book reviews round out the issue - one of “Kdo se zeptá, ten se dozví”, a practical Q&A collection from the Czech language advisory service, and another on Artur Gałkowski’s monograph about onomastic competence in Italian L2 instruction in Poland.
Finally, the issue presents onomastic news, expert opinions, and institutional reports from the Czech Academy of Sciences’ Department of Onomastics for 2024.
This richly curated issue continues Acta onomastica’s legacy as a leading platform for name studies in Europe.
Read more: Acta onomastica – Ústav pro jazyk český AV ČR
🔎 Hlubší pohled do světa jmen a norem: Nové číslo časopisu Acta onomastica (2025, roč. 66, č. 1)
První číslo roku 2025 přináší pestré spektrum studií věnovaných vztahu mezi oficiálními a neoficiálními jmény, dialektálním vlivům a standardizačním procesům v Evropě.
Michaela Boháčová se věnuje nářečním a pravopisným specifikům viničních tratí v Česku. Ivana Crljenko analyzuje hranice oficiálních a neoficiálních toponym v městském prostředí. Jaroslav David a Martin Bartůněk zkoumají pomocí korpusové analýzy spisovné a nespisovné varianty českých choronym.
Rakouský pohled přináší Peter Jordan, který se věnuje dialektálním prvkům v oficiálních názvech, zatímco Václav Lábus se zamýšlí nad vztahem mezi oficiálními a neoficiálními topony.
Zahraniční příspěvky číslo obohacují: Vadzim Shkliaryk se zaměřuje na dodatečná jména sídel v polském Podleském vojvodství jako specifikum běloruské toponymie, Joan Tort-Donada popisuje procesy standardizace toponym v Katalánsku a Maria Vrachionidou se zabývá dialektem v názvech řeckých ubytovacích a stravovacích zařízení.
Český rámec doplňuje studie Pavla Štěpána o nářečních prvcích v oficiálních anoikonymech a urbanonymech, a článek Vrbíka, Lábuše a Šmídy přináší kartografický pohled na neoficiální názvy.
Číslo obsahuje také recenze dvou knih: „Kdo se zeptá, ten se dozví“, sborník odpovědí jazykové poradny ÚJČ, a monografii Artura Gałkowského o onomastické kompetenci ve výuce italštiny jako cizího jazyka v Polsku.
Závěr čísla tvoří onomastické zprávy, odborná stanoviska a souhrn činnosti oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR za rok 2024.
Celé číslo je dostupné na stránkách: Acta onomastica – Ústav pro jazyk český AV ČR
.jpg)
No comments:
Post a Comment