The issue opens with a theoretical contribution by Ján Bauko on toponomastics and translatology, examining the translation of urbanonyms in bilingual environments - a question of growing relevance wherever minority languages and official nomenclature compete for the same street signs. Andrea Bölcskei and Gábor Mikesy then turn to Hungarian place names as evidence of historical relations between Moravians, Czechs, and Hungarians - a reminder that toponyms are political archives as much as linguistic ones.
Jaroslav David offers what may be the issue's most theoretically ambitious contribution: a new perspective on the honorific motive in place naming, revisiting a concept central to modern urbanonymy with fresh analytical tools. David appears again near the end of the issue, co-authoring with Anna Laura Kolláth a study of how street name changes in Miskolc, Hungary between 1989 and 1993 were reflected in the regional newspaper Észak-Magyarország - a case study in how the press mediates the politics of renaming after regime change. David also contributes a review of Slovenská onomastická terminológia by Iveta Valentová and colleagues, a major terminological reference for Slovak onomastics.
Jana Davidová Glogarová and Tereza Klemensová explore the proprial landscape of postmodernism through the prose of Czech writers Michal Ajvaz and Miloš Urban - a literary onomastics study that asks what proper names do in fiction when reality itself becomes unstable. Žaneta Dvořáková and Andrea Bartíková take a legal-historical angle, tracing the history of regulations and laws governing surnames in the Czech lands and examining expert surname assessments and court disputes - a study that bridges onomastics and legal history in ways rarely attempted.
Oliviu Felecan contributes a socio-onomastic study of Czechs and Slovaks in Romania, exploring how naming practices reflect identity, minority status, and cultural memory in a diaspora context. Ilona Janyšková and Helena Karlíková tackle the methodological challenges of etymologising proper names in etymological dictionaries - a metatheoretical reflection on how onomastics and historical linguistics interface at the lexicographic level.
From Ukraine, Olga Klimkina examines the names given to new residential developments in Kyiv through the lens of speech influence theory, and Tetyana Kosmeda, Oksana Kovtun, and Vitaliya Papish analyse verbal innovations derived from anthroponyms - the productive, often subversive process by which proper names become verbs in Ukrainian. Judit Kozma, Zsófia Ludányi, and Dorottya Jakab present a corpus-based study of morphological variation in Hungarian proper names, drawing on inquiries received by the Hungarian Language Consulting Service — the most-viewed article in this issue, reflecting the practical demand for normative guidance on name inflection.
Two contributions round out the toponymic section: František Kožíšek investigates the origin of the Czech toponym Hladové vody (Hungry Waters), and Martina Zirhutová maps the distribution of the appellative borovice (Scots pine) and its dialectal variants in minor place names across Bohemia.
The issue closes with a tribute by Soňa Wojnarová to the life anniversary of Miloslava Knappová - one of the most important Czech onomasticians of the twentieth century - a review by Martina Ptáčníková of Justyna B. Walkowiak's two-volume Nazwy ulic Poznania, onomastic news compiled by the editorial team, and Žaneta Dvořáková's overview of 25 years of advisory activity by the Department of Onomastics of the Czech Language Institute (2000–2025).
The full issue is freely available at asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica.
Česky
Jména, místa, zákony a literatura: Acta Onomastica, ročník 67/1 (2026)
Nové číslo časopisu Acta Onomastica - ročník 67, číslo 1 (2026) - přináší třináct recenzovaných studií, které pokrývají urbanonymii, historickou toponymii, antroponymii, literární onomastiku, etymologii i socioonomastiku na pozoruhodně širokém geografickém a jazykovém záběru: od Ukrajiny a Rumunska přes Maďarsko, Slovensko a česky mluvené Čechy až po karpatský prostor.
Číslo otevírá teoretický příspěvek Jána Bauka věnovaný toponomastice a translatologii - konkrétně překladu urbanoným v bilingválním prostředí, otázce stále naléhavější všude tam, kde si menšinové jazyky a oficiální nomenklatura konkurují na stejných uličních tabulích. Andrea Bölcskei a Gábor Mikesy pak využívají maďarská místní jména jako pramen poznání historických vztahů mezi Moravany, Čechy a Maďary - doklad toho, že toponyma jsou politickými archivy stejně tak jako jazykovými.
Teoreticky nejambicióznější příspěvek čísla přináší pravděpodobně Jaroslav David: nabízí novou perspektivu honorifikačního motivu v pojmenování míst a přistupuje k tomuto ústřednímu pojmu moderní urbanonymie s novými analytickými nástroji. David se v čísle objevuje i jako spoluautor: společně s Annou Laurou Kolláth zkoumá, jak byl v regionálním deníku Észak-Magyarország reflektován přejmenovávání ulic v Miskolci v letech 1989–1993 - případová studie o tom, jak tisk zprostředkovává politiku přejmenování po změně režimu. David rovněž přispívá recenzí terminologické příručky Slovenská onomastická terminológia Ivety Valentové a kolektivu.
Jana Davidová Glogarová a Tereza Klemensová se věnují propriální krajině postmodernismu v prózách Michala Ajvaze a Miloše Urbana - literárněonomastická studie, která klade otázku, co vlastní jména dělají v beletrii, když se samotná realita stává nestabilní. Žaneta Dvořáková a Andrea Bartíková přistupují k tématu z právněhistorické perspektivy: sledují vývoj předpisů a zákonů o příjmeních a analyzují znalecká posuzování příjmení i soudní spory - studie, která propojuje onomastiku a právní dějiny způsobem, k němuž se badatelé příliš často neuchylují.
Oliviu Felecan přispívá socioonomastickou studií o Češích a Slovácích v Rumunsku, v níž pojmenovávací praktiky zrcadlí otázky identity, menšinového postavení a kulturní paměti v diaspoře. Ilona Janyšková a Helena Karlíková se zamýšlejí nad metodologickými úskalími etymologizování vlastních jmen v etymologických slovnících - metateoretická reflexe styčné plochy onomastiky a historické lingvistiky na úrovni lexikografie.
Z Ukrajiny přichází příspěvek Olgy Klimkinové o názvech nových zástaveb v Kyjevě nahlížených prismatem teorie řečového vlivu, a studie Tetyany Kosmedy, Oksany Kovtun a Vitaliji Papish analyzuje verbální inovace odvozené od antroponym — produktivní, často subverzivní proces, jímž se vlastní jména stávají slovesy. Judit Kozma, Zsófia Ludányi a Dorottya Jakab předkládají korpusovou studii morfologické variace maďarských vlastních jmen na základě dotazů zaslaných Jazykové poradně - nejčtenější příspěvek tohoto čísla, dokládající praktickou poptávku po normativních doporučeních ohledně skloňování jmen.
Toponymickou část doplňují dva příspěvky: František Kožíšek pátrá po původu jména Hladové vody a Martina Zirhutová mapuje rozšíření apelativa borovice a jeho nářečních variant v pomístních jménech v Čechách.
Číslo uzavírá příspěvek Soňi Wojnarové k životnímu jubileu Miloslavy Knappové - jedné z nejvýznamnějších českých onomastiček dvacátého století — recenze dvousvazkové práce Justyny B. Walkowiak Nazwy ulic Poznania od Martiny Ptáčníkové, onomastické zprávy a poznámky redakčního týmu a přehled Žanety Dvořákové o poradenské činnosti oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR za posledních pětadvacet let (2000–2025).
Celé číslo je volně dostupné na asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica.
.jpg)